Z čeho všeho je kolo poskládáno

: : Servis, údržba a opravy kol a součástí : : © Cyklobanda.com : :

 

V tomto dílu si, milé děti, ukážeme a řekneme, z čeho všeho je kolo složeno. Každé kolo je poskládáno ze spousty všelijakých součástek roztodivných tvarů a rozličných velikostí, z různých koleček a hadiček a hejblátek... a my si teď řekneme, co je co, proč to tam je a jak se tomu všemu správně říká.

Nyní si popíšeme funkční celky, detaily jednotlivých součástí se budeme zabývat později při údržbě a/nebo opravách.

TOMUTO DÍLU VĚNUJTE ZVÝŠENOU POZORNOST, dovíte se o kole vše podstatné, zde jsou veškeré důležité základy. Přečtěte si jej proto třeba víckrát nebo postupně, na zde uvedené věci budeme navazovat v příštích dílech.
 


 

Rám

Vůbec nejdůležitější část každého kola. Rám vše drží pohromadě, resp. na něm je vše navěšeno. Musí splnit spoustu požadavků na své mechanické vlastnosti, což je základním předpokladem jeho kvality a hlavně bezpečnosti. Každá trubka se při výrobě kontroluje především na hustotu materiálu a tloušťku stěny, svary musí být přesné a kompaktní. Vždy platí: špatný rám = špatné kolo.

Rámy jsou různé (horské, krosové, silniční), jak je vidět už na předchozí stránce s přehledem základních typů kol. Kromě toho máme rámy pánské (všechny vyobrazené) a dámské, které mají horní rámovou trubku více skloněnou a tak mají naše drahé polovičky snažší nasedání i sesedání.
 

Vidlice

Další velmi důležitá a nezbytná součást, která je otočně vmontována do řídící mufny rámu a drží přední kolo. Dokud existovaly pouze vidlice pevné, považovaly se za součást rámu. Dnes již toto neplatí, vidlice je samostatnou součástí, neboť vidlic známe opět řadu typů a provedení.

Pevné vidlice jsou konstrukčně jednoduché, používají se dnes zejména u silničních a dráhových kol, najdeme je ale také na nejlevnějších trecích a horácích.

Proč odpružené vidlice?

Vynalezeny a první kusy vyrobeny byly pro jezdce horských kol. Při jízdě v terénu trpí jezdcovy ruce permanentními otřesy a vibracemi, které ani ta tlustá pneumatika nestíhá pobrat. Odpružená vidlice má tedy za úkol přizpůsobit se terénu, zachytit co nejvíce nerovností a do rukou jezdce tak přenést co nejméně otřesů. V současnosti jsou rozšířené nejen na MTB, ale i trecích a krosech, neboť i na nich se jezdí v terénu - byť jen lehkém - a tak i na krosu odpružená vidlice zvyšuje jízdní komfort. Mnoho vidlic je dnes doplněno zámkem. Kolo s uzamykatelnou odpruženou vidlicí se stává strojem nabízejícím komfortní jízdu v terénu a současně plný výkon na zpevněném povrchu.

Druhy odpružených vidlic

Historicky první, v současnosti nejlevnější a konstrukčně nejjednodušší odpružené vidlice jsou pružinovky, které jako pružící element obsahují pružinu, zpravidla doplněnou elastomerovým dorazem. Tato konstrukce však brzy přestala stačit, protože do rukou přenáší rázy téměř netlumené, co je však horší, zpožděně - tedy prvně vidlice zareaguje na nerovnost a teprve potom to jezdec pocítí v rukou. Proto se začaly vyrábět vidlice s tlumiči.

Nejčastější tlumenou vidlicí je dnes pružinoolejovka, kde pruží pružina a krotí ji olejový tlumič. V obyčejných pružinovkách i pružinoolejovkách je zpravidla možné vyměnit pružiny za měkčí či tvrdší podle hmotnosti jezdce a terénu, kde se nejčastěji jezdí, často na těchto vidlicích lze taky nastavit tuhost chodu.

Největší komfort ovšem nabízejí vidlice vzduchoolejové, kde je opět olejový tlumič, pružení je však realizováno místo pružiny tlakovou vzduchovou komorou, kterou lze speciální hustilkou kdykoliv natlakovat podle třeba i aktuální potřeby. Tyto vidlice tedy není nutné jakkoliv montovat pro dosažení optimálního chování, neboť si ji každý jednoduše nahustí, jak potřebuje.
 

Hnací a řadící ústrojí

Označení "hnací ústrojí" napovídá, že toto slouží k pohánění kola. Jak to funguje: jezdec šlape do pedálů a tím prostřednictvím klik otáčí převodníky. Otáčení převodníků je řetězem přenášeno na kazetu neboli pastorky umístěné na náboji zadního kola, které s sebou unáší. Výsledkem je roztáčení zadního kola a tím k uvedení celého kola do pohybu.

Před náběhem na převodníky i pastorky neboli kazetu prochází řetěz "řadícím ústrojím", tedy před převodníky přesmykačem neboli smykem a před pastorky přehazovačkou neboli šaltrem. Smyk i šaltr jsou ovládány z řídítek řadícími páčkami nebo grip-shifty (dále jen páčkami/gripy) a slouží k řazení různých kombinací převodníků a pastorků.
 

Brzdy

Mnohem důležitější než uvést kolo do pohybu je kolo spolehlivě zpomalit či zastavit. K tomu slouží brzdy, jsou na obou kolech. Každá brzda je samostatná, funkčnost jedné brzdy je nezávislá na druhé. To proto, aby v případě poruchy při výletu zůstala funkční alespoň jedna brzda.

Brzdy rozlišujeme podle funkčnosti dvoje: ráfkové, které svými brzdovými špalíky brzdí přímo ráfek otáčejícího se kola a kotoučové, které brzdí kotouč pevně spojený s nábojem kola. Oba systémy mají svá plus i mínus - ráfkové brzdy jsou konstrukčně jednodušší a v případě mechanického provedení mají i výrazně vyšší účinnost, jsou však náchylné ke snadnému znečištění a v zájmu udržení co nejdelší životnosti špalíků i ráfků je třeba je mít pod kontrolou.

Z hlediska konstrukce jsou brzdy opět dvoje: mechanické, konstrukčně velmi jednoduché, sestávají pouze z brzdových pák na řídítkách, vedení lanka a brzdových čelistí. To je nesmírně příznivé pro údržbu i opravy - obojí je snadné a rychlé. Vedle nich jsou brzdy hydraulické, které místo lanka používají tlak brzdové kapaliny. Obě řešení mají zase své klady i zápory - hydraulické brzdy jsou mnohem náročnější na údržbu i opravy, mají však vyšší účinnost nežli brzdy mechanické. Což je ovšem řečeno velmi zjednodušeně...!

Nejrozšířenější jsou v současnosti ráfkové mechanické V-brzdy. Jak je výše řečeno, jsou jednoduché, levné a velice účinné - brzdí přibližně stejně kvalitně, jako mnohem dražší a náročnější hydraulické kotoučovky! Oba zmíněné typy brzd se však mohou - stran účinnosti! - schovat před hydraulickými ráfkovými brzdami, jejichž účinek je skutečně drtivý. Dokonce natolik, že nutně potřebují speciální ráfky se zesílenou brzdnou plochou. Jejich stisk je tak silný, že standardní ráfky doslova ničí. Ráfky pro hydrauliku však stojí o "něco" více a tak navyšují cenu těchto brzd. Je tedy na zvážení každého, zda a proč si vybere který typ brzd...
 

Kola

Bez předního a zadního kola bychom daleko nedojeli, jejich účel je jasný, že ano. V zadní stavbě rámu a ve vidlici jsou kola upevněna náboji, náboj a ráfek drží pohromadě výplet. Rozdíl mezi předním a zadním kolem je v jejich nábojích. Zadní je delší než přední a na jeho pravé straně je nasazena kazeta neboli pastorky, obecně známé jako x-kolečko (osmikolečko). Výplet musí být proveden tak, aby rovina ráfku byla přesně kolmá na osu náboje přesně v jejím středu - tomu říkáme centrování.

Ráfky jsou různě tvarované (jedno- i dvoustěnné, nízké i vysoké), jsou ráfky s obyčejným i vyvložkovaným děrováním. Jednostěnný plochý ráfek je mnohem méně pevný než třeba dvoustěnné "véčko".
 

Řídítka

Proto se jmenují řídítka, že slouží k řízení celého kola. Prostřednictvím představce jsou pevně spojena s vidlicí a tak umožňují řízení jízdy do zatáček. Což ale zdaleka není vše, na řídítkách jsou umístěny řadící a brzdové páky, jimiž ovládáme celé řazení (přesmykač a přehazovačku) i brzdy. Kromě toho řídítka poskytují dostatek prostoru na upevnění osvětlení a různých kontrolních přístrojů, typicky cyklocomputerů, ale také třeba GPS navigačních přístrojů apod. Bez jakékoliv nadsázky lze tedy řídítka označit za ovládací centrum kola.

Z konstrukčního hlediska jde o funkční celek poměrně jednoduchý. Řídítka nejsou víc nežli tvarovaná trubka uprostřed upnutá v představci, po jejíchž obou stranách jsou symetricky umístěny rukojeti a veškeré ovládací prvky. Všechna další zařízení (osvětlení, cyklocomputery aj.) se umísťují doprostřed v okolí představce.

Co se týče představců, známe dlouhé i krátké - délka představce ovlivňuje vzdálenost mezi posazem a úchopem. Mimoto jsou představce nízké a vysoké, které zase mají vliv na více či méně vzpřímenou polohu jezdce při jízdě. Jsou i představce stavitelné, které umožňují nastavení sklonu mezi konstrukčně danou nejnižší a nejvyšší polohou. Vzhledem k tomu, že někomu vyhovuje vzpřímený posaz a jiný si zase raději na kolo "zalehne", je dobré věnovat výběru představce patřičnou pozornost, aby při jízdě nebolela záda v důsledku nepohodlné tělesné polohy.
 

Sedlo

Na sedle se sedí, co k tomu dodat. Sedel je opět ohromná síla druhů i provedení - kožená, plastová, gelová, široká, úzká, dlouhá i krátká, s větrací drážkou či otvorem nebo bez větrání a to vše dvakrát - pánská a dámská. Nenechte se pomýlit, sedlo je velmi důležitá součást - vždyť se ho intenzívně dotýkáme jedním z nejcitlivějších tělesných míst prakticky po celou dobu jízdy! Proto je výběr dobrého sedla hotová věda, nejlepší je konzultace s prodejcem.

Sedlo je prostřednictvím sedlovky spojeno přímo s rámem v sedlové trubce. Sedlovek je taky vícero druhů, hlavním prvkem je upínací hlava. Ta může být přímá nebo lomená (slangově hokejka), která lehce prodlužuje vzdálenost mezi posazem a úchopem. Toto lze ještě dále mírně upravit samotným upnutím sedla do sedlovky - sedlo můžeme posunout víc dopředu nebo dozadu.
 

Materiály používané k výrobě "cyklistického hardwaru"

Materiálů k výrobě součástí je celá řada. Rámy a vidlice nejlevnějších MTB a treků jsou ocelové, nejrozšířenějším materiálem je dnes dural. Duralové rámy nejsou tak těžké jako ocelové, jsou dostatečně tuhé a cenově dostupné. Dalšími materiály pro rámy i vidlice jsou např. titan, karbon a různé speciální kovové slitiny, které bývají svařovány někdy i stříbrem. Při přípravě těchto materiálů se sleduje snižování hmotnosti při zachování dostatečné tuhosti vyráběných dílů. Jsou to ovšem poměrně drahé materiály, takže stoupá i cena z nich vyrobených částí. Špičkové rámy i vidlice nejčastěji silničních resp. dráhových kol jsou pak vyráběny z uhlíkových kompozitů vyztužených kevlarovými vlákny. Rám z tohoto materiálu vůbec nic neváží a přitom je tužší než duralový - a za jeho cenu by se dalo pořídit hodně celých "normálních" kol.

Odpružené vidlice jsou - mimo nejlevnějších celoocelových - často vyráběny v materiálové kombinaci, např. ocel a dural, dural a titan nebo karbon, jen pružiny jsou vždy ocelové. Pro všechny součásti výbavy - přehazovačky, smyky, brzdové čelisti i páky, ráfky, kliky aj. - se používá převážně dural, ocelové jsou jen některé části funkčních celků. Kvalitnější - a pochopitelně dražší - součásti jsou vyrobeny z titanu, který nahrazuje ocel (nejčastěji středové osy a osy nábojů kol). Samozřejmě i plasty nacházejí na každém kole široké uplatnění, jsou z nich vyrobeny všechny řadící páčky či grip-shifty, láhve na pití i košíky pro ně a mnoho jiných drobných dílů. Používají se však víceméně okrajově na různé doplňky pro jejich snadné mechanické opotřebení či prostou nevhodnost použití. Všechny funkční části (např. tělesa řadičů, brzdové čelisti) jsou proto vždy kovové.

 

Od příště se budeme zabývat údržbou.

 

Diskuse k článku, dotazy, připomínky:

Tlachárna, technické fórum.

 

 


VŠECHNA AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA SPOLEČENSTVÍ CYKLOBANDA (podrobnosti zde)

Redakční tým webu a fóra CB najdete na Redakční stránce. Administrátora můžete kontaktovat na adrese ondrej.skara@gmail.com.

srazy setkani tipy na vylety

KRONIKA SRAZŮ

Kopřivnice, 5/10

Hory-doly 2011, 8/11

Časté dotazy - FAQ

cyklobanda cykloturistika tipy na vylety servis udrzba opravy

HLAVNÍ STRÁNKA

Kdo jsme

Výlety a společné akce

Cesta kolem světa

Velká bojovka CB

FOTOHRÁTKY

Moje galerie

Servis a údržba kol

Servisní školička

Od Vás pro Vás

DISKUSNÍ FÓRUM

Odkazy

redakce webmaster admin kontakty

Webmaster, kontakty

Autorská práva

Ikonky a bannery CB

Pošlete známým tip!